10. Dcery králů jsou mezi tvými skvosty, po pravici ti stojí manželka ofirským zlatem oděná.
11. Poslyš, dcero, hleď a poslouchej: Na svůj lid i na dům otce zapomeň,
12. vždyť po tvé kráse touží král – před ním se skloň, on je tvůj pán.
13. I město Týr ti přinese dary, velmoži národů se před tebou pokoří!
14. Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji, svůj šat má zlatem protkaný.
15. V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!
16. Radostný jásot je provází, do králova paláce vstupují.
17. Místo svých otců budeš mít děti; učiníš je knížaty po celé zemi!
18. Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení, ať tě na věky věků chválí národy!