16. Denně je přede mnou moje ostuda, moji tvář hanba pokrývá,
17. když slyším urážky a nadávky, když se mi nepřátelé mstí!
18. Když se nám to všechno dělo, nezapomněli jsme na tebe, nezradili jsme smlouvu tvou.
19. Naše srdce se jinam neodvrátilo, z tvé stezky nesešel náš krok.
20. Ty jsi nás ale drtil v kraji šakalů, halil jsi nás šerou temnotou!
21. Jak bychom na jméno svého Boha zapomněli, jak bychom k cizímu bohu ruce zvedali?
22. Cožpak by na to znalec tajemství srdce, cožpak by na to Bůh nepřišel?
23. Pro tebe jsme zabíjeni v kteroukoli chvíli, mají nás za ovce k zabití!
24. Probuď se, Pane, proč ještě spíš? Procitni, nezaháněj nás navěky!
25. Proč ukrýváš svoji tvář, nedbáš na naši bídu, na útlak náš?
26. Do prachu naše duše klesají, naše těla leží na zemi.
27. Povstaň a pomoz nám – ať nás vykoupí láska tvá!