5. Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí:
6. „Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu – své svaté hoře!“
7. Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: „Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!
8. Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím.
9. Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby.“
10. Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit.
11. Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením.
12. Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli – jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.