16. Proto, že na laskavost ani nepomyslel, nuzného ubožáka štval jako zvěř, mordoval toho, kdo bolest v srdci měl!
17. Miloval prokletí, tak ať ho raní, nestál o požehnání, tak ať ho opustí!
18. Jak oděv oblékal si proklínání, jak voda se mu vsáklo do těla, vniklo mu do kostí jako mast.
19. Ať ho to prokletí zahalí jako plášť, ať ho vždy obepíná jako pás!
20. Takto ať Hospodin ztrestá mé žalobce, ty, kteří o mně mluví tolik zle.
21. Hospodine, Pane, ty ale zastaň se mě pro jméno své! Jsi tak dobrý ve své lásce – zachraň mě!
22. Nuzný ubožák, to jsem já, srdce mě bolí v útrobách.
23. Jako stín navečer ztrácím se, jako kobylka jsem větrem unášen.