13. Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království,
14. nikoho nenechal, aby jim ublížil. I krále kvůli nim varoval:
15. „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“
16. Když potom přivolal na zem hlad a odřízl je od chleba,
17. poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka.
18. Nohy měl sevřené v okovech, hrdlo uvězněné v železech.
19. Když se pak splnila jeho předpověď, když jej protříbila Hospodinova řeč,
20. král ho pak nechal propustit z okovů, vládce národů dal mu svobodu.
21. Správcem svého paláce jej učinil – vládl nade vším jeho bohatstvím!
22. Jeho dvořanům poroučel podle libosti, jeho poradce vedl k moudrosti.
23. Do Egypta tenkrát přišel Izrael, Jákob byl hostem v zemi Chamově.
24. Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!
25. Nechal je nenávidět jeho lid, na jeho služebníky aby vymýšleli lsti.
26. Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem.
27. Ti jim předváděli jeho znamení, v Chamově zemi konali zázraky!
28. Poslal tmu a přišlo zatmění, jeho příkazům se totiž vzepřeli.