8. Nemohu spát a jsem sám jak vrabec na střechách.
9. Posměchu nepřátel jsem denně vydáván, za blázna mají mě, jsem pro ně nadávka!
10. Vždyť jako chleba popel polykám, do svého nápoje slzy přidávám!
11. To všechno pro tvůj hněv, pro tvé horlení – pozdvihl jsi mě, abys mě odmrštil!
12. Mých dnů jak stínu ubývá, tak jako tráva uvadám.
13. Ty však, Hospodine, navěky zůstáváš, po všechna pokolení trvá tvá památka.
14. Vstaneš, aby ses nad Sionem smiloval, vždyť už je čas mu přízeň prokázat, už přišel správný čas!
15. Vždyť tvoji služebníci milují jeho kamení, nad jeho prachem jsou hnuti lítostí!
16. Hospodinovo jméno národy ctít budou a všichni králové světa slávu tvou,
17. až Hospodin znovu Sion zbuduje, až se ukáže ve slávě.
18. Tehdy se obrátí k modlitbě trpícího, tehdy nepohrdne jejich modlitbou!
19. Ať je to zapsáno pro příští pokolení, ať slaví Hospodina ti, kteří budou stvořeni,
20. že shlédl dolů ze svých svatých výšin, Hospodin z nebe že pohleděl na zemi,
21. aby vyslyšel nářek uvězněných, odsouzené k smrti aby propustil!
22. Jméno Hospodin bude na Sionu znít, Jeruzalém jeho chvála naplní,
23. národy a království až se shromáždí, aby Hospodinu sloužili!