16. Pročpak jsi zůstal mezi ohradami? Abys poslouchal dobytka bučení? V Rubenových rodech byly velké omluvy.
17. Gileád vězel v Zajordání a Dan – proč stěhoval se k lodím? Ašer si zůstal na pobřeží, u svých přístavů hoví si.
18. Zabulon je lid, jenž pohrdá smrtí, Neftalí na bojiště vyrazil!
19. Přišli králové, bojovali, bojovali tehdy králové kanaánští v Taanachu u megidské vody, stříbro za kořist však neměli.
20. Z nebe se do boje daly hvězdy, proti Siserovi válčily ze svých drah.
21. Kíšonský potok ty krále smetl – valící se proud potoka Kíšonu. Šíje silných pošlapej!
22. Jaký dusot kopyt koní, prudký, prudký hřebců trysk!
23. „Proklejte Meroz,“ praví anděl Hospodinův, „jeho obyvatele vydejte prokletí, za to, že nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu proti udatným!“
24. Požehnaná mezi ženami buď Jael, manželka Kenijce Chebera, požehnaná buď mezi ženami ve stanech!
25. Požádal o vodu, dala mu mléko, ve vzácné číši přinesla smetanu.
26. Levou rukou sáhla po kolíku, pravicí po těžkém kladivu. Dala Siserovi ránu, rozbila hlavu, spánky skrz naskrz probila.