7. Synové Izraele jednali v Hospodinových očích zle. Zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.
8. Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas králi jménem Kušan Rišatajim z mezopotamského Aramu. Izraelci pak sloužili Kušanu Rišatajimovi osm let.
9. Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.
10. Spočinul na něm Duch Hospodinův, a tak se stal v Izraeli soudcem. Vytáhl do boje a Hospodin mu vydal aramejského krále Kušana Rišatajima do rukou, takže ho přemohl.
11. Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel.
12. Potom však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. A protože v jeho očích páchali zlo, nechal Hospodin moábského krále Eglona, aby přemohl Izrael.
13. Spojil se s Amonci i Amalekovci, vytáhl a udeřil na Izrael a zabral Palmové město.
14. Izraelci pak sloužili moábskému králi Eglonovi osmnáct let.
15. Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce. Byl to levák Ehud, syn Benjamínce Gery. Po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi.
16. Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu
17. a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).