16. Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu
17. a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).
18. Po odevzdání povinného daru Ehud propustil ty, kdo dar přinesli,
19. ale sám se od gilgalského Pesilim vrátil zpět. „Mám pro tebe, králi, něco tajného,“ řekl. „Tiše!“ zavelel král, načež se všichni kolemstojící vzdálili.
20. Eglon seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil a řekl: „Mám pro tebe Boží slovo!“ Král se zvedl z křesla
21. a vtom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil mu ho do břicha.
22. Za čepelí vnikla dovnitř i rukojeť a tuk se nad ní zavřel, protože mu ten meč z břicha nevytáhl. Ven vyšel zadem.
23. Ehud vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku.
24. Po jeho odchodu přišli služebníci, a když viděli, že dveře střešního pokoje jsou zavřené na zástrčku, řekli si: Nejspíš koná v chladné komůrce potřebu.
25. Přešlapovali tam, až z toho byli nesví, ale dveře střešního pokoje pořád nikdo neotvíral. Vzali tedy klíč, otevřeli – a hle, jejich pán leží na zemi mrtev!
26. Zatímco čekali, Ehud už minul Pesilim a prchal směrem k Seiře.
27. Když dorazil, zatroubil v Efraimských horách na beraní roh. Synové Izraele sestoupili z hor s Ehudem v čele.
28. „Rychle za mnou!“ zvolal. „Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou.“ Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet.
29. Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl.