6. Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl.
7. V judském Betlémě byl jeden mladý levita, který bydlel v Judově rodu.
8. Ten muž ale z judského Betléma odešel hledat si jiné místo k bydlení. Přišel do Efraimských hor a doputoval až k Míkovu domu.
9. „Odkud jdeš?“ zeptal se ho Míka. „Jsem levita z judského Betléma. Hledám si místo k bydlení,“ on na to.
10. „Zůstaň u mě,“ řekl mu Míka. „Dělej mi otce a kněze za deset šekelů stříbra ročně a k tomu ošacení a stravu.“
11. A levita u něj ochotně zůstal; ten mladík pak byl pro Míku jako jeden z jeho synů.
12. Míka ho pověřil, aby mu dělal kněze, a ten levitský mladík bydlel v jeho domě.
13. Míka si říkal: „Teď ke mně Hospodin určitě bude dobrotivý – vždyť mám za kněze levitu!“