16. Hospodinův anděl Manoachovi odpověděl: „I kdybys mě tu zdržel, nejedl bych tvé jídlo. Chceš-li ale připravit zápalnou oběť, obětuj ji Hospodinu.“ (Manoach totiž stále nevěděl, že je to Hospodinův anděl.)
17. Tehdy se Manoach Hospodinova anděla zeptal: „Jaké máš jméno? Rádi bychom tě poctili, až dojde na tvá slova.“
18. Hospodinův anděl však opáčil: „Proč se mě ptáš na jméno? Je podivuhodné!“
19. Manoach tedy vzal kůzle a moučnou oběť a obětoval to na skále Hospodinu. Tu se před zraky Manoacha a jeho ženy stala podivuhodná věc:
20. Když se z oltáře vznesl k nebi plamen, vznesl se v tom plameni i Hospodinův anděl, přímo před zraky Manoacha a jeho ženy. Ti ihned padli tváří k zemi.
21. Manoach ani jeho žena pak už Hospodinova anděla neviděli. Tehdy si Manoach uvědomil, že to byl Hospodinův anděl.
22. „Určitě zemřeme!“ řekl své ženě. „Vždyť jsme viděli Boha!“
23. „Kdyby nás Hospodin chtěl zabít,“ odpověděla mu jeho žena, „nepřijal by od nás zápalnou a moučnou oběť. Neukázal by nám to všechno a neoznámil nám to, co teď.“
24. Ta žena potom porodila syna a dala mu jméno Samson. Chlapec rostl a Hospodin mu žehnal.
25. V Machane-dan mezi Coreou a Eštaolem ho pak začal podněcovat Duch Hospodinův.