13. Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic.
14. U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách.
15. Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí:
16. „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá:
17. „Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“
18. Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!