10. Do vlastní jámy padne svůdce poctivých, na bezúhonné čeká skvělé dědictví.
11. Boháč sám sobě připadá moudrý, rozumný chudák ho však odhalí.
12. Když jásají spravedliví, je to veliká sláva, když mají darebáci navrch, každý se schovává.
13. Kdo přikrývá své viny, úspěchu nedosáhne, kdo vyznává a opouští je, dojde milosti.
14. Blaze tomu, kdo je vždy opatrný, kdo zatvrzuje srdce, špatně dopadne.
15. Jako lev řvoucí, jak medvěd zuřivý je ničemný panovník nad lidem ubohým.
16. Vůdce, jenž nemyslí, tím více utlačuje; ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane.
17. Člověk obtížený vraždou se řítí do jámy, od takového ruce pryč!
18. Kdo žije poctivě, ten zachován bude, kdo jde křivolakou cestou, náhle upadne.
19. Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, bídy se nasytí, kdo honí vidiny.
20. Věrného člověka požehnání zahrne, kdo spěchá zbohatnout, trestu neujde.
21. Stranit někomu jistě dobré není; i pro kus chleba se mnohý proviní.
22. Lakomec štve se za majetkem, neví, že skončí v chudobě.