3. Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout.
4. Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov.
5. Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.
6. Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se.
7. Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči,
8. nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?
9. Spor se svým bližním když vyřizuješ, neodhaluj cizí tajemství.
10. Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí!
11. Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas.
12. Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch.
13. Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství!
14. Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby!
15. Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí.
16. Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej.
17. Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě.
18. Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.
19. Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den.
20. Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky.
21. Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít.
22. Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí.