13. Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!
14. Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.
15. Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.
16. Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.
17. Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.
18. Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.
19. Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.
20. Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.
21. Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.
22. Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.
23. Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.
24. Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.
25. Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.
26. Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.
27. Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.
28. Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.
29. Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.