30. Tvář ať nastaví tomu, kdo jej bije, potupou ať je nasycen.
31. Hospodin přece navěky nezavrhuje!
32. I když zarmoutil, znovu se slituje ve veliké lásce své.
33. Netrápí přece zlomyslně, nechce lidem dávat zármutek.
34. Když jsou všichni zajatci v zemi pod nohama drceni,
35. když se překrucuje právo lidí přímo před Nejvyšším,
36. když se křivdí lidem v soudní při – copak to Hospodin nevidí?
37. Kdo „promluví, a stane se“? Kdo než Hospodin to přikáže?
38. Což nepochází pohroma i dobro přímo z úst Nejvyššího?
39. Proč by si tedy člověk stěžoval, když je za svůj hřích potrestán?
40. Zpytujme své cesty, zkoumejme je, k Hospodinu se navraťme!
41. Nejen své dlaně, ale i srdce k Bohu na nebesích zvedněme.
42. My jsme zhřešili, vzbouřili jsme se – a ty jsi přestal promíjet.
43. Zahalen hněvem jsi nás hnal, pobíjel jsi bez milosti.