24. Můj úděl je Hospodin, říkám si, v něj složím svoji naději.
25. Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něj doufají, ke všem, kteří jej hledají.
26. Dobré je trpělivé čekání na Hospodinovo spasení.
27. Dobré je, když člověk nosí své jho už od mládí.
28. Ať sedá o samotě, tiše pod uloženým břemenem.
29. Ústy do prachu ať klesne – snad je naděje!
30. Tvář ať nastaví tomu, kdo jej bije, potupou ať je nasycen.
31. Hospodin přece navěky nezavrhuje!
32. I když zarmoutil, znovu se slituje ve veliké lásce své.
33. Netrápí přece zlomyslně, nechce lidem dávat zármutek.
34. Když jsou všichni zajatci v zemi pod nohama drceni,
35. když se překrucuje právo lidí přímo před Nejvyšším,
36. když se křivdí lidem v soudní při – copak to Hospodin nevidí?