8. Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti.
9. Kněz proto dopadne tak jako lid – budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím!
10. Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se
11. do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum!
12. Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha.
13. Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží,
14. nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy – vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid!
15. Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu, zdržte se přísahy: „Jakože žije Hospodin!“
16. Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka?