9. Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: „Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!“
10. Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala.
11. Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.
12. Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou.
13. Ukončím veškeré její veselí, její svátky i její novoluní, její soboty i všechny její slavnosti.
14. Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“ a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty.
15. Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci – na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin.
16. Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím.
17. Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta.
18. Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: „Manželi“ – Baalem mě nenazveš už nikdy víc.