28. Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení.
29. Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem.
30. Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“
31. Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl:
32. Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
33. Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga – zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.
34. Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer,
35. Atarot-šofan, Jaezer, Jogbehu,
36. opevněná města Bet-nimra a Bet-haran a ohrady pro ovce a kozy.
37. Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, Kiriatajim,
38. Nebó, Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, která vystavěli, přejmenovali.
39. Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.