18. My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví.
19. Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“
20. Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji.
21. Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele.
22. Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím.
23. Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde.
24. Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“
25. Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje.
26. Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech,
27. zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“
28. Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení.
29. Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem.
30. Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“
31. Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl:
32. Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
33. Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga – zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.
34. Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer,