1. Běda těm, kdo chystají špatnosti, kdo osnují zlo i v posteli! Už od svítání je páchají – vždyť si to mohou dovolit.
2. Zatouží po poli a už je zabírají, po domě a už ho mají. Odírají muže i jejich rodiny, připravují je o dědictví.
3. A proto tak praví Hospodin: „Hle, já na tu tlupu chystám pohromu – teď už se nevykroutíte! Přestanete chodit s hlavou nahoru – ty časy budou zlé.
4. V ten den o vás složí popěvek, zazpívají vám posměšný žalozpěv: ‚To je náš konec – můj lid přišel o svůj majetek! Ach, on mi bere, co je mé, naše pole dělí mezi proradné!‘“
5. A tak vám už nikdo nevyměří podíl v Hospodinově shromáždění.
6. „Neprorokovat!“ říkají proroci. „Takhle se přece neprorokuje; taková hanba na nás nepřijde!“