22. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
23. „Mluv k synům Izraele: Nesmíte jíst žádný tuk – ať už z hovězího dobytka nebo z ovce či kozy.
24. Tuk zdechlého nebo rozsápaného zvířete se smí užívat k různým účelům, ale jíst jej rozhodně nesmíte.
25. Každý, kdo by jedl tuk dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.
26. V žádném ze svých příbytků nesmíte jíst žádnou krev – ať už z ptactva nebo z dobytka.
27. Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu.“
28. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
29. „Mluv k synům Izraele: Ten, kdo obětuje pokojnou oběť Hospodinu, ať ze své pokojné oběti přinese Hospodinu dar.
30. Vlastníma rukama ať přinese ohnivé oběti Hospodinu: přinese tuk s hrudím, aby je zvedáním nabídl Hospodinu.
31. Kněz nechá tuk dýmat na oltáři, ale hrudí připadne Áronovi a jeho synům.
32. Pravou kýtu ze svých pokojných obětí odevzdáte jako obětní příspěvek knězi.
33. Podíl pravé kýty připadne tomu z Áronových synů, který bude obětovat krev a tuk z pokojné oběti.
34. Hrudí pozvedání i kýtu odevzdání jsem totiž synům Izraele odebral z jejich pokojných obětí a dal jsem je knězi Áronovi a jeho synům. Ti je budou věčným ustanovením přijímat od synů Izraele.“
35. Toto je podíl z Hospodinových ohnivých obětí, patřící Áronovi a jeho synům ode dne, kdy budou uvedeni do kněžské služby Hospodinu.
36. Hospodin přikázal, aby jej dostávali od synů Izraele ode dne svého pomazání. Je to věčné ustanovení pro všechna jejich pokolení.
37. Toto je zákon o zápalné oběti, moučné oběti, oběti za hřích, oběti odškodnění, oběti pověření a pokojné oběti.
38. Hospodin jej vydal Mojžíšovi na hoře Sinaj v den, kdy přikázal synům Izraele, aby obětovali své dary Hospodinu na Sinajské poušti.