40. Ať je u tebe jako nádeník, jako přistěhovalec; bude u tebe sloužit až do léta milosti.
41. Tehdy od tebe odejde – on a s ním i jeho děti – a vrátí se ke své rodině, vrátí se k vlastnictví svých otců.
42. (Jsou to přece moji služebníci, které jsem vyvedl z Egypta: nebudou na prodej jako otroci!)
43. Nebudeš nad ním krutě panovat – boj se svého Boha!
44. Tvůj otrok i tvá děvečka, které budeš vlastnit, budou z národů okolo vás; od těch si smíte koupit otroka i děvečku.
45. Smíte si je koupit také z potomků přistěhovalců, kteří u vás pobývají, i z jejich soukmenovců, kteří jsou u vás a kteří se narodili ve vaší zemi – ti budou vaším vlastnictvím.
46. Po sobě je smíte odkázat svým synům jako dědičné vlastnictví. Je smíte trvale vlastnit jako otroky, ale své izraelské bratry nikoli. Nad svým bratrem nikdo nesmí krutě panovat.
47. Když se přistěhovalec žijící u tebe vzmůže a tvůj bratr vedle něj zchudne, takže sám sebe prodá tomu přistěhovalci anebo jeho příbuznému,
48. bude jeho právo na vykoupení trvat i poté, co se prodal. Jeho bratr,
49. strýc či bratranec nebo jiný pokrevní příbuzný z jeho rodu ho vykoupí anebo se vzmůže a vykoupí se sám.