16. A ještě něco jsem viděl pod sluncem: Namísto práva zlo, namísto spravedlnosti zlo.
17. Pomyslel jsem si: Spravedlivého i zlého Bůh přivede na soud; tam přijde čas na každý skutek i úmysl.
18. Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř.
19. Lidi i zvířata čeká stejný osud – jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!
20. Všichni směřují k témuž místu – všichni jsou z prachu, všichni se do prachu zase vracejí.
21. Kdo ví, že lidský duch míří vzhůru, zatímco duch zvířat mizí pod zemí?
22. Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost?