10. Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.
11. Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.
12. Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.
13. Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;
14. blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít – kdo jen mu prozradí, co bude dál?
15. Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!
16. Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!
17. Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují – pro posilnění, ne pro opití!
18. Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.
19. Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší – vše ale záleží na penězích.
20. Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.