12. Já Kazatel jsem byl izraelským králem v Jeruzalémě.
13. Rozhodl jsem se vynaložit svou moudrost, abych vyzkoumal a vyzkoušel vše, co se děje pod nebem – takový bídný úkol totiž dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.
14. Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.
15. Co je křivé, se narovnat nedá, co chybí, se nedá nahradit.
16. Pomyslel jsem si: Hle, nabyl jsem moudrosti a převýšil všechny, kdo vládli Jeruzalému přede mnou. Protože jsem pojal tolik moudrosti a vědění,
17. rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.
18. Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.