1. Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2. Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!
3. K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?
4. Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky.
5. Slunce vychází a znovu zapadá, aby chvátalo tam, odkud vyjít má.
6. Severní vítr se mění v jižní, sem a tam točí se, tam a sem, kolem dokola stále vrací se.