21. Za stébla slámy považuje kyje, mávání šavlí směje se.
22. Ostré střepy mu rostou na břiše, stopu nechává jak brány blátem vláčené.
23. Hlubina kvůli němu jako v kotli vře, moře pění jak voňavkářův kelímek.
24. Ve vodě za ním brázda třpytí se, jako by šediny narostly hlubině.
25. Nikdo na zemi mu není podoben – je stvořen zcela bez bázně.
26. Na všechno povýšené svrchu dívá se, všem pyšným šelmám kraluje!“