8. Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!
9. Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc.
10. Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc,
11. který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘
12. Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých.
13. Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí!
14. Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš,
15. že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará!
16. Job si tu však otevírá ústa naprázdno – mluví dál a dál, a přitom neví co!“