7. Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti.‘
8. Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání.
9. Dříve narození nejsou vždy moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky.
10. A proto říkám: Naslouchejte mi, teď zas já vyslovím své mínění.
11. Dokud jste mluvili, já jsem čekal, pečlivě jsem naslouchal vašim úvahám. Dokud jste hledali správná slova,
12. pozorně jsem vás sledoval. Joba však nikdo z vás usvědčit neuměl, nikdo jste pro něj nenašli odpověď.
13. Jen neříkejte: ‚Našli jsme moudré řešení, Bůh, a ne člověk ať ho usvědčí!‘
14. Jobovy řeči mi nebyly určeny, já bych však neodpovídal jako vy.
15. Zaraženi jsou, bez odpovědi, nemají, co by k tomu dodali!
16. To mám čekat dál, když už nic neříkají, když stojí na místě, odpověď nemají?
17. Je tedy řada na mně, já teď promluvím, teď zas já vyslovím své mínění.