2. Síla jejich rukou k čemu mi může být? Jejich zmužilost je dávno pryč.
3. Nouzí a hladem vyzáblí vyprahlou zemí se toulají, nocí zkázy a pustoty.
4. Mezi křovím sbírají listy lebedy, kořínky jalovce se chtějí nasytit.
5. Lidé je ze svého středu vyhnali, křičí za nimi jak za zloději.
6. Ve strmých roklích bydlet musejí, v děrách do země a v jeskyních.
7. Hýkají jako osli ve křoví, spolu se choulí pod kopřivy –
8. hlupáci, kteří ani jméno nemají, kteří jsou ze země bičem vyhnáni!
9. Teď ale o mně skládají písničky, stal jsem se pro ně příslovím.
10. Už zdálky jsem jim odporný, plivat do tváře se mi nestydí.
11. Když Bůh můj provaz potupně povolil, i oni odhodili všechny zábrany.
12. Lůza povstává po mé pravici, nohy mi chtějí podrazit, připravují cesty, aby mě zničili.
13. Mou stezku rozkopali, na mojí zkáze pracují a nikdo jim v tom nebrání.
14. Širokou průrvou pronikají, jak záplava se valí troskami.