17. Bůh ve mně v noci drtí kosti, bolest mě sžírá, nedá se utišit.
18. Ohromnou silou mě drží za šaty, v límci košile chce mě uškrtit.
19. Do bláta mě odmrštil, prachu a popelu jsem podobný.
20. Křičím k tobě, a ty neodpovídáš; stojím tu, a ty jen přihlížíš.
21. Proměnil ses mi v ukrutníka, veškerou silou na mě útočíš.
22. Vysoko ve větru mě unášíš, smýkáš mnou v hrozné vichřici.
23. Vedeš mě na smrt, to jistě vím – do domu určeného všem živým.
24. Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne, když volá o pomoc ve své pohromě.
25. Copak jsem nad ubožákem neplakal? Neměl jsem soucit pro chudáka?