1. Nakonec Job otevřel ústa a proklínal den, kdy se narodil.
2. Job tehdy řekl:
3. „Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc, kdy řekli: Chlapce jsme počali!
4. Kéž by se zatměl onen den, Bůh na nebi kéž by se po něm nesháněl, kéž vůbec nezačal s úsvitem!
5. Kéž by ho pohltila černá tma, mračno kéž by ho bylo přikrylo, zatmění kéž by ho přemohlo!
6. I tu noc měla zachvátit temnota, aby se do roku nemohla počítat, do počtu měsíců aby nevešla!
7. Ach ta noc – kéž byla neplodná, radostný výkřik poznat neměla!
8. Zaklínači dnů ji měli proklínat, ti, kdo jsou připraveni dráždit leviatana.