13. ‚Takový osud dává Bůh ničemům, dědictví, jež Všemohoucí svěřuje tyranům.
14. I kdyby měl spoustu dětí, všechny čeká meč, chlebem jeho ratolesti nenasytí se.
15. Pozůstalé po něm pohřbí mor, nebudou oplakáváni od svých vdov.
16. I kdyby stříbra jak prachu nakupil, i kdyby šatů jak bláta navršil,
17. spravedlivý oblékne si, co on hromadil, jeho stříbro po něm zdědí nevinný.
18. Jak pavouk buduje si svůj dům, je ale chatrný jak chýše hlídačů.
19. Ulehne jako boháč, a je to naposled; když oči otevře, nic mu nezbude.
20. Hrůzy ho postihnou jako povodeň, uprostřed noci ho vichr odnese.
21. Východní vítr ho odnese kdovíkam, odvane ho daleko z jeho domova.
22. Vrhne se na něj beze vší lítosti, právě když bude chtít před ním utéci.
23. Posměšně zatleská mu svýma rukama, s pískotem vyžene ho z jeho domova.‘“