17. Bohu říkali: ‚Nech nás být! Co by nám Všemohoucí mohl učinit?‘
18. (Přitom jejich domy blahobytem naplnil. Myšlenky ničemů mě míjejí!)
19. Spravedliví jejich pád vidí s radostí, nevinní se smějí nad nimi:
20. ‚Hleďme, jejich jmění je to tam, jejich bohatství oheň spolykal!‘
21. Poddej se Bohu a najdeš klid, takto ti vzejde blahobyt.