1. Elifaz Temanský mu na to řekl:
2. „Má snad Bůh nějaký prospěch z člověka? Že by mu chytrák nějak prospíval?
3. Copak tvá spravedlnost Všemohoucího zajímá? Žiješ-li bezúhonně, co z toho má?
4. Že by se o tvou zbožnost s tebou pohádal? Proč by měl s tebou k soudu utíkat?
5. Tvá špatnost musí být veliká, tvá vina je bezmezná!
6. Od bratří jsi bezdůvodně zástavu vybíral a nahým svlékals jejich plášť,
7. žíznivému jsi vodu nedával a hladovému chleba odpíral.
8. ‚Mocnému přece patří svět, uznávaní se v něm umějí zabydlet.‘
9. Vdovy jsi ale s prázdnou pryč posílal a sirotkům jsi drtil ramena.
10. To proto tě nyní obkličují osidla a náhle tě děsí pohroma,