1. Bildad Šuchský mu na to řekl:
2. „Jak dlouho povedeš takovéhle řeči? Promluvíme si, až se zamyslíš.
3. Jak to, že jsme tu za dobytek? To nás považuješ za tupce?
4. Tvá vlastní zuřivost drásá tě! Copak se kvůli tobě zboří svět? Zhroutí se skály na místě?
5. Světlo darebáka uhasne, plamen ohně mu zářit nebude.
6. Světlo v jeho stanu ve tmu změní se a jeho svíce uhasne.
7. Jeho rázný krok znejistí, jeho vlastní záměry ho porazí.
8. Nohama zaplete se do sítě, do oka v chůzi chytí se.
9. Za patu bude lapen do tenat, zaklapne se nad ním jeho past.
10. Při zemi na něj číhá smyčka, na stezce na něj čeká léčka.
11. Odevšad ho děsí hrůzy, lepí se mu na paty.
12. Hladoví po něm pohroma, neštěstí čeká na jeho pád.