1. Job na to řekl:
2. „Opravdu, vy jste ti praví a moudrost vymře s vámi!
3. I já však mám rozum tak jako vy a nejsem v ničem za vámi, to přece každý ví.
4. Jsem ale k smíchu i svému příteli: ‚On volá k Bohu, ať mu prý odpoví!‘ Jsem k smíchu: ‚Hle, spravedlivý a poctivý!‘
5. Spokojený člověk pohrdá neštěstím: ‚Kopanec tomu, kdo se potácí!‘
6. Stany nájezdníků naplňuje klid, ti, kdo popouzejí Boha, jsou v bezpečí, jako by Boha v ruce drželi.
7. Jen se ptej dobytka, ať tě poučí, ptáci na nebi ti to povědí;
8. anebo promluv se zemí, ať tě poučí, ryby v moři ti to prozradí:
9. Neví snad jeden každý z nich, že je svou rukou učinil Hospodin?
10. V jeho ruce je život každého tvora, je v ní dech každého lidského těla.
11. Což neumí ucho rozlišovat slova, jako umí jazyk pokrm ochutnat?