21. Na náhorní rovinu přišel soud – na Cholon, Jahcu i Mefaat,
22. na Dibon, Nebó i Bet-diblataim,
23. na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon,
24. na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená.
25. Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin.
26. Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích!
27. Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš?
28. Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci! Buďte jako holubice nad srázem hnízdící.
29. Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté.