1. Šefatiáš, syn Matanův, Gedaliáš, syn Pašchurův, Juchal, syn Šelemiášův a Pašchur, syn Malkiášův, slyšeli, co Jeremiáš říkal všemu lidu:
2. „Tak praví Hospodin – Kdo zůstane v tomto městě, zahyne mečem, hladem nebo morem. Kdo ale vyjde a vzdá se Babyloňanům, ten přežije a zachrání si život; takový zůstane naživu.
3. Tak praví Hospodin: Toto město jistě padne do rukou vojska babylonského krále, který je dobude.“
4. Tito velmoži pak řekli králi: „Ať ten muž zemře! Těmi svými řečmi jen bere odvahu bojovníkům, kteří ve městě ještě zbyli, i všemu lidu. Ten muž nehledá prospěch tohoto lidu, ale jeho zkázu!“
5. „Hle, je ve vašich rukou,“ odpověděl jim král Cidkiáš. „Král proti vám nic nezmůže.“
6. Vzali tedy Jeremiáše a hodili ho do jímky prince Malkiáše, která byla na strážním nádvoří; spustili tam Jeremiáše na provazech. V jímce nebyla voda, jen samé bahno, takže se Jeremiáš topil v bahně.
7. O tom, že Jeremiáše dali do jímky, se ale doslechl jeden z palácových dvořanů, Habešan Ebed-melech. Král právě zasedal v Benjamínské bráně.
8. Ebed-melech tedy vyšel z paláce a oslovil krále:
9. „Můj pane a králi! Ti muži se k proroku Jeremiášovi zachovali naprosto zločinně. Hodili ho do jímky, aby tam dole zemřel hlady; vždyť už ani ve městě není co jíst!“
10. Král na to Habešanu Ebed-melechovi přikázal: „Vezmi si odsud třicet mužů a vytáhni proroka Jeremiáše z jímky, než tam zemře.“
11. Ebed-melech tedy vzal ty muže s sebou. Ve sklepě královského paláce našel nějaké staré hadry a roztrhané šaty a spustil je na provazech Jeremiášovi do jímky.
12. „Podlož si ty staré roztrhané hadry pod provazy v podpaží,“ řekl Habešan Ebed-melech Jeremiášovi. Když to Jeremiáš udělal,
13. začali ho za ty provazy vytahovat, až ho z té jímky vytáhli. Tak se Jeremiáš vrátil zpět na strážní nádvoří.
14. Král Cidkiáš si pak nechal proroka Jeremiáše přivést ke třetímu vchodu do Hospodinova chrámu. „Chci od tebe slyšet slovo,“ řekl král Jeremiášovi. „Nic přede mnou netaj.“
15. „Copak bys mě nezabil, kdybych ti to řekl?“ odpověděl Jeremiáš Cidkiášovi. „I kdybych ti poradil, neposlechneš mě.“
16. Cidkiáš ale Jeremiášovi potají odpřisáhl: „Jakože je živ Hospodin, který nám dal život, nezabiji tě ani tě nevydám do rukou těch, kdo tě chtějí zabít.“
17. Nato Jeremiáš Cidkiášovi řekl: „Tak praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Pokud se dobrovolně vzdáš velitelům babylonského krále, zachráníš si život a toto město nebude vypáleno; tak přežiješ i s celou rodinou.
18. Pokud se však velitelům babylonského krále nevzdáš, pak město padne do rukou Babyloňanů. Ti je vypálí a jejich rukám neunikneš ani ty.“
19. Král Cidkiáš Jeremiášovi odpověděl: „Bojím se Židů, kteří přeběhli k Babyloňanům. Kdyby mě Babyloňané vydali do jejich rukou, vrhli by se na mě.“
20. „To neudělají,“ řekl Jeremiáš. „Jen poslechni Hospodina, jak ti říkám, a povede se ti dobře a přežiješ.
21. Pokud se ale vzdát odmítneš, stane se, co mi Hospodin ukázal:
22. Hle, všechny ženy, které zůstaly v paláci judského krále, budou vyvedeny k velitelům babylonského krále a hle, řeknou o tobě: ‚Podvedli a přemohli tě ti tví věrní přátelé. Když jsi teď uvázl v blátě, odvrátili se od tebe!‘
23. Všechny tvé ženy i tvé děti vyvedou k Babyloňanům a neunikneš jim ani ty. Padneš do rukou babylonského krále a toto město skončí v plamenech!“
24. Cidkiáš na to Jeremiášovi řekl: „Ať se o těch slovech nikdo nedozví, jinak zemřeš.
25. Až se velmoži doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou za tebou a budou tě vyslýchat: ‚Pověz nám, co jsi říkal králi a co král tobě. Nic nám netaj, nebo tě zabijeme!‘
26. Odpověz jim: „Prosil jsem krále o slitování, aby mě neposílal zpátky do Jonatanova domu, abych tam neumřel.‘“
27. Všichni velmoži pak přišli za Jeremiášem a vyslýchali ho. On jim ale odpovídal přesně podle králových pokynů, a tak od něj odešli s nepořízenou. Nikdo z nich totiž jeho rozhovor s králem neslyšel.
28. Jeremiáš pak zůstal na strážním nádvoří až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. K dobytí Jeruzaléma došlo takto: