14. I oni sami budou otročit mocným národům a velikým králům. Odplatím jim za jejich skutky, za to, co vlastnoručně páchali.‘“
15. Hospodin, Bůh Izraele, ke mně promluvil: „Vezmi z mé ruky kalich s vínem hněvu a dej z něj pít všem národům, k nimž tě posílám.
16. Až se napijí, budou se potácet a blouznit kvůli meči, který na ně sesílám.“
17. Vzal jsem tedy kalich z Hospodinovy ruky a napojil jím všechny národy, k nimž mě Hospodin poslal:
18. Jeruzalém a judská města s jejich králi a velmoži, aby z nich zbyly jen trosky budící děs, posměch a nadávky (jak je tomu už dnes);
19. faraona, vládce Egypta, s jeho dvořany a velmoži i se vším jeho lidem
20. a všemi přimíšenými cizinci; všechny krále země Úc; všechny krále filištínské země, Aškelon, Gazu, Ekron i ty, kdo zbyli v Ašdodu;
21. Edom, Moáb i Amonce;
22. všechny krále Týru a Sidonu; krále zámořských břehů;
23. Dedana, Temu a Búze; všechny, kteří si vyholují skráně;
24. všechny krále Arábie; všechny krále směsice národů žijících na poušti;
25. všechny krále Zimri; všechny krále Elamu; všechny krále Médie;
26. všechny krále severu, blízké i vzdálené, jednoho po druhém – všechna království země, co jich je na světě. A po nich se napije král Šešak!
27. „Řekni jim: ‚Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Pijte, opijte se, pozvracejte se a padněte, že už nevstanete, protože na vás sesílám meč!‘
28. A kdyby od tebe odmítali ten kalich vzít a napít se, řekni jim – ‚Tak praví Hospodin zástupů: Musíte pít!
29. Hle, na město, jež nese mé jméno, začínám přivádět neštěstí, a vy byste měli vyváznout? Nevyváznete! Na všechny obyvatele země už svolávám meč, praví Hospodin zástupů.‘
30. Nuže, prorokuj jim všechna tato slova a řekni jim: ‚Hospodin řve na výsostech, burácí z příbytku své svatosti. Na vlastní stádo řve jako lev, křičí jako ti, kdo víno lisují, na všechny, kdo žijí na zemi.
31. Po celém světě se šíří hluk boje, neboť Hospodin obžaluje národy; soudí se s každým smrtelníkem a ničemy dává napospas meči. Tak praví Hospodin.‘
32. Tak praví Hospodin zástupů: ‚Hle, od národu k národu se šíří neštěstí, od nejzazších konců světa se zvedá vichr veliký!‘“
33. Mrtvoly těch, které Hospodin v onen den pobije, budou rozsety od jednoho konce světa po druhý. Nikdo je neopláče, nikdo je neposbírá ani nepohřbí; zůstanou ležet jako hnůj na zemi.
34. Kvílejte, pastýři, naříkejte, vůdcové stáda, svíjejte se v prachu! Čas vaší porážky nadešel, padnete jako krásní berani.