2. V jednom koši byly velmi krásné fíky, jaké uzrávají mezi prvními. V druhém koši byly velmi špatné fíky, tak špatné, že nešly jíst.
3. „Co vidíš, Jeremiáši?“ zeptal se mě Hospodin. „Fíky,“ odpověděl jsem. „Ty dobré jsou velmi dobré, ale ty špatné jsou tak špatné, že nejdou jíst.“
4. Tehdy jsem dostal slovo Hospodinovo:
5. „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Judští vyhnanci, které jsem odsud poslal do Babylonie, jsou jako tyto dobré fíky – považuji je za dobré.
6. Spočinu na nich svým dobrotivým pohledem a přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a nezbořím, zasadím je a nevykořením.