13. U proroků v Samaří jsem viděl nechutnost: prorokovali při Baalovi a sváděli Izrael, můj lid.
14. U proroků v Jeruzalémě jsem viděl úděsnost: páchání nevěry a život ve lži; zločincům dodávají odvahy, aby se nikdo neodvrátil od své špatnosti. Všichni jsou pro mě jako Sodoma, všichni v tom městě jsou jako Gomora!“
15. Nuže, toto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: „Hle, nakrmím je pelyňkem a k pití jim dám jed, protože od proroků v Jeruzalémě se šíří bezbožnost do celé země.“
16. Toto praví Hospodin zástupů: „Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují, aby vás naplnili falešnou nadějí. Vidění, o kterých mluví, si sami vymysleli, nepocházejí z úst Hospodinových.
17. Těm, kdo mnou pohrdají, stále tvrdí: ‚Hospodin praví: Budete žít v pokoji!‘ Všem, kdo se řídí svým zarputilým srdcem, namlouvají: ‚Nic zlého se vám nestane!‘
18. Kdo ale stál v radě Hospodinově, aby viděl a slyšel jeho řeč? Kdo dával pozor, aby jeho slova uslyšel?“
19. Hle, Hospodinova vichřice – jeho hněv už zuří! Na hlavy darebáků snáší se vichr bouřlivý!
20. Hospodinův hněv se neodvrátí, dokud neprovede a nesplní, co ve svém srdci usoudil. V nadcházejících dnech tomu jasně porozumíte.
21. „Neposlal jsem ty proroky, a přesto běží; nemluvil jsem k nim, a přesto prorokují.
22. Kdyby v mé radě bývali stáli, můj lid by seznámili s mými slovy; odvrátili by je od jejich zlé cesty, od jejich zlého jednání.
23. Jsem snad Bůh, jen když jsem blízko? praví Hospodin. Nejsem snad Bůh i daleko?