16. Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než tmou vše zahalí, dříve než vaše nohy zakopnou v příšeří mezi horami. Vyhlížíte světlo, on je však promění v stín smrti, obrátí je ve tmu nejhlubší.
17. Jestliže neposlechnete, spláču nad vaší pýchou potají, mé oči budou plakat hořce, přetékat budou slzami nad Hospodinovým stádem odvlečeným do zajetí.
18. „Vyřiď králi a královně matce: ‚Sesedněte z trůnů na zem; vaše skvostné koruny vám spadnou z hlav!‘
19. Města v Negevu budou zavřena, nikdo je nebude moci otvírat. Celý Juda bude vystěhován, vystěhován bude docela.“
20. Zvedněte oči, pohleďte na ty, kdo táhnou od severu! Kde máte stádo vám svěřené, ovce, jež byly vaší chloubou?
21. Co řekneš, až ti určí za vládce ty, jež sis pěstovala jako spojence? Nepřepadnou tě bolesti jako ženu, když rodí?
22. Ptáš-li se sama sebe: „Proč mě to potkalo?“ – To za množství tvých vin ti zvedli sukně a zprznili ti tělo!
23. Může si Habešan změnit barvu kůže anebo leopard své skvrny? Pak byste i vy mohli jednat dobře, kdo jste si navykli být zlí!