7. Ty jsi však, Hospodine, Otec náš, my hlína jsme a ty Tvůrce náš, tvá ruka nás všechny uhnětla.
8. Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni – my všichni jsme tvůj lid!
9. Tvá svatá města jsou zpustošena, ze Sionu je pustina, Jeruzalém leží v sutinách.
10. V tom našem svatém a slavném chrámě kdysi chválili tě naši otcové – teď je z něj ale jen spáleniště, vše, co nám bylo drahé, je zničené!
11. Budeš se přes to vše, Hospodine, držet zpět? Budeš mlčet a pokořovat nás bez konce?