2. Pro svůj stan udělej víc místa, plachty svých příbytků směle rozestři; roztáhni také svoje lana a zatluč kolíky.
3. Rozmůžeš se totiž doprava i doleva, národům budou vládnout tvoji potomci a zpustlá města obsadí.
4. Neboj se, nebudeš zahanbena, nestyď se, nedojdeš potupy. Zapomeneš na hanbu svého mládí, na potupu svého vdovství nevzpomeneš víc.
5. Tvým manželem je přece tvůj Tvůrce, Hospodin zástupů – to jméno má; Svatý izraelský je ti vykupitelem, Bohem vší země se nazývá.
6. Hospodin tě totiž zpátky zavolá jako opuštěnou, ztrápenou manželku, ženu, jež byla v mládí provdána a potom zavržena, říká tvůj Bůh.