10. nebudou hladovět ani žízeň mít, žár ani slunce neublíží jim, neboť je povede Ten, jenž je soucitný, a doprovodí je mezi vodní studánky.
11. Všechny své hory v cestu obrátím a mé stezky budou zpevněny.
12. Hle – už přicházejí z dálky, od severu jedni, od západu další a jiní z asuánské krajiny.
13. Jásejte, nebesa, země, raduj se, vy hory, zvučně zpívejte! Hospodin totiž svůj lid potěšil, projevil soucit ke svým ubohým!
14. Sion však říká: „Hospodin mě opustil, zapomněl na mě Panovník.“
15. Zapomene snad žena na své nemluvně? Nemá snad soucit s vlastním dítětem? I kdyby však ony zapomněly přece, já nikdy nezapomenu na tebe!
16. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé zdi mám stále na očích.