1. Slyšte to, dome Jákobův, vy, kdo se nazýváte jménem Izrael, vy, kdo jste vzešli z Judova semene, vy, kdo přísaháte Hospodinovým jménem, vy, kdo Boha Izraele vzýváte, ale ne v pravdě a ne poctivě,
2. vy, kdo se na svaté město odvoláváte, vy, kdo se opíráte o Boha Izraele, jehož jméno je Hospodin zástupů:
3. Předem jsem oznamoval věci minulé, vlastními ústy ohlásil jsem je, náhle jsem jednal a staly se.
4. Že jsi zatvrzelý, věděl jsem, svaly tvé šíje že jsou železné a že máš čelo bronzové.
5. Proto jsem ti ty věci oznámil předem, předtím než přišly, ohlásil jsem je, abys neřekl: „Stalo se to dík mé modle, má socha to zařídila, můj odlitek!“
6. Slyšel jsi o tom, teď pohleď na to vše – kdy už to uznáte? Teď ti však ohlašuji nové věci, věci tajné, o nichž jsi nevěděl.
7. Teď byly stvořeny, a ne dřív, dodneška jsi o nich neslyšel, abys neřekl: „O tom já přece vím!“
8. Neslyšel jsi o tom, nic jsi nevěděl, tvé ucho bylo tehdy zavřené. Věděl jsem totiž, že jsi zrádce, že jsi od narození vzbouřenec.
9. Kvůli svému jménu svůj hněv zdržuji, kvůli své chvále se k tobě krotím, abych tě nezničil.