22. On se nad obzorem na trůn usadil, obyvatelé země jsou pro něj kobylky. On prostírá nebe jako baldachýn, roztahuje je jako stan k bydlení.
23. On panovníky vniveč obrací, soudcové země jsou pro něj nicotní.
24. Sotva jsou zasazeni, sotva zaseti, sotva zapustí v zemi kořeny, jak na ně zavane, uschnou hned, jak plevy odnáší je vichřice.
25. Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Svatý říká: Kdo se mi vyrovná?
26. Zvedněte oči a pohleďte: Kdo stvořil toto vše? Kdo koná přehlídku hvězdných zástupů, kdo je volá jménem, všechny do počtu? Má nesmírnou sílu, jeho moc je úžasná – nikdy mu nechybí ani jediná!
27. Proč tedy říkáš, Jákobe, proč si, Izraeli, stěžuješ: „Má cesta je Hospodinu ukrytá, můj Bůh si nevšímá mých práv“?
28. Copak to nevíš? Copak neslyšíš? Hospodin, Bůh věčnosti, jenž stvořil zemské končiny, není unaven ani vyčerpán – jeho moudrost je nezměrná!
29. On dává sílu znaveným a vysílené umí posílit.
30. Mladí jsou unavení, zesláblí, mládenci klopýtají a padají,